Voda z kohoutku

Pít či nepít vodu z kohoutku? O jednoznačnou odpověď se vedou spory. Proti kohoutkové vodě teď mluví jeden argument navíc – nekontrolované škodliviny ve vodě. Úředníci v Bruselu totiž zjistili, že tyto látky nejsou z pitné vody dostatečně dobře odstraňovány a připravují novou vyhlášku, která to má napravit.

 

Ačkoliv voda z vodovodu podléhá přísným kontrolám, v posledních letech se často mluví o tom, že obsahuje škodlivé chemické látky jako pesticidy, herbicidy, ropné látky, saponáty a těžké kovy, ale i zbytky léčiv a ženských hormonů estrogenů. Ty se přes moč dostávají do kanalizačních sítí a z nich putují do povrchových vod, kde mohou způsobit pěknou neplechu. Už v osmdesátých letech vzbudil pozdvižení případ v Británii, kde v jedné z tamních řek vědci objevili samce plotic, kterým se pohlavní ústrojí částečně proměnilo v samičí pohlavní žlázy. Jejich těla se nepřipravovala na produkci spermií, ale na kladení jiker! Nejprve se předpokládalo, že za mutací rybích samců bude ekologická havárie, podrobnější výzkum však prokázal něco mnohem děsivějšího. Zvrat pohlaví u plotic způsobily hormony pocházející z obyčejné ženské hormonální antikoncepce. Hormony se dostaly skrze splašky a čistírny odpadních vod zpět do přírodního koloběhu a těla ryb změnily.

 

Hormony ve Vltavě

Geolog Tomáš Pačes, který v roce 2002 provedl výzkum odběrem vzorků, zjistil, že z Berounky do Vltavy přitéká voda s mírně zvýšeným obsahem estrogenu. Během let 2009 a 2011 zase zmapoval Státní zdravotnický ústav výskyt léčiv v pitné kohoutkové vodě. U tří vzorků vědci zjistili nález ibuprofenu, v jednom se vyskytlo antiepileptikum carbamazepin.

 

Ačkoliv Světová zdravotnická organizace ujišťuje, že stopy léčiv v kohoutkové vodě neznamenají žádné zdravotní riziko, zůstává otázkou, zda můžou mít při dlouhodobém výskytu a nekontrolovaných kombinacích negativní vliv na životní prostředí, na organismy a v konečném důsledku i na člověka.

---