Studny a jejich význam

Moderní člověk je hojně živen iluzí, že většina problémů lidstva již byla vyřešena a že dělat si starosti je přinejmenším zbytečné. Na všechno přece existují odborníci, kteří za nás problémy vyřeší. Stačí jim jen svěřit naši zodpovědnost (a peníze). Ani otázka pitné vody se tomuto trendu na první pohled příliš nevymyká.

V České republice je dnes téměř 90 % obyvatel zásobováno vodou z veřejných vodovodů a jejich počet se má ještě zvyšovat. Kdykoliv otočí kohoutkem, teče z něho prakticky neomezené množství vody, která v naprosté většině případů splňuje požadavky příslušné normy. V každém obchodu s potravinami je navíc k dispozici nejméně jedna balená voda vysoké kvality. Studna se v této souvislosti může zdát zastaralou a neaktuální rekvizitou. Ale zdání klame. Je zde totiž nejenom těch zbývajících 10 % obyvatel, kteří jsou odkázáni na vodu z domovních nebo veřejných studní. A co je zajímavé, i když každoročně stoupá počet lidí zásobovaných z veřejných vodovodů, stoupá zároveň i počet lidí, kteří – ač napojeni na veřejný vodovod – z důvodu vysoké ceny vody začínají opět používat vodu z vlastní studny. Dále je zde i další pětina národa, která používá vodu ze studní na chatách a chalupách o víkendech a dovolené. A konečně studna může sloužit i jako důležitý zdroj náhradního zásobování obyvatelstva vodou v případech, kdy havárie, přírodní katastrofa či jiná událost vyřadí veřejný vodovod z provozu. Podle posledních známých publikovaných odhadů bylo v roce 1989 v ČR přes 750 tisíc domovních studní a skoro 20 tisíc veřejných studní. O všechny tyto studny je nutné pečovat – tedy především mít za ně vlastní zodpovědnost majitele či provozovatele. Jinak nejsou a nebudou levným zdrojem dobré vody, ale trvalým zdrojem starostí a zdravotním rizikem. Ostatně je známou skutečností, že „zdravotní stav“ studní v ČR dobrý není: voda ve více než 75 % neodpovídá nejméně v jednom ukazateli hygienickým požadavkům. Smutnější než tento údaj je však zjištění, že řada majitelů raději o kvalitě vody ze své studny ani vědět nechce. Vždyť by to mohlo znamenat starosti, čas, peníze ...

Buďme však upřímní: zde nejde jen o (ne)zodpovědnost majitelů studní, i když ta je prvořadá. Jde neméně o respekt k těmto zdrojům ze strany široké veřejnosti, protože studna není izolovaným útvarem, ale organickou součástí přírody a našeho životního prostředí. A o tom, jak se společnost chová k prostředí, právě voda ze studní jako velmi citlivý indikátor vypovídá.