NOVINKY

arr3Rozbory balených vod Shrnutí: Balené vody musí splňovat požadavky legislativy na obsah cizorodých látek Rozbory... arr3LEGIONELLA A LEGIONÁŘSKÁ NEMOCLegionářská nemoc je druh pneumonie způsobený bakterií Legionella pneumophila a příbuznými... arr3Novela vyhlášky č. 252/2004 Sb.Dne 14.5.2014 byla vydána ve Sbírce zákonů ČR pod číslem 83/2014 Sb. novela vyhlášky č. 252/2004... arr3Zapáchající teplá (ohřívaná) vodaTaké Vás trápí nepříjemný zápach teplé vody? Už jste vyzkoušeli všechny možné rady na odstranění...

KONTAKTY

Vodohospodářská správa ČR
Konšelská 1403/2
180 00 Praha 8
tel: 721 321 802
napište nám

Úvod » Informace o vodě » Umístění studní a ochrana

Informace o vodě / Umístění studní a ochrana

Rozhodnutí, kam novou studnu situovat, se řídí dvěma základními hledisky:


a) aby byl k dispozici dostatek vody,
b) aby prostředí související se studnou nebylo během provozu znečišťováno, ani jinak dodatečně ohrožováno.

 

Ad a) Otázku vydatnosti budoucí studny – ve kterém místě kopat či vrtat a do jaké hloubky – by měl laik vždy přenechat odborníkovi: hydrogeologovi nebo studnaři. Ten na základě znalosti hydrogeologických poměrů lokality, vydatnosti okolních studní a vlastního měření je většinou schopen věrohodně odhadnout budoucí vydatnost. Jistotu lze ale někdy získat až provedením zkušebního vrtu a čerpací zkoušky, která by měla trvat minimálně 48 hodin. Seriózní firma je na vyhledání vody schopna poskytnout záruku. Požadovaná vydatnost se řídí uvažovaným využitím; např. pro obytnou jednotku se 4 – 5 obyvateli s průměrnou spotřebou 150 l/osobu/den se za minimální považuje přítok 30 – 50 l/ hodinu. Výstavbu studně i průzkum nutno řádně předem smluvně ošetřit; zákazník si může dát podmínku, že nebude-li ve studni voda v požadovaném množství (přesněji: nebude-li získána dohodnutá vydatnost vodního zdroje), nezaplatí nebo zaplatí jen průzkumné práce. Může si tím ušetřit jak pozdější starosti, tak dopředu odradit neseriózní firmu. Minimálně je vhodné si o firmě vyžádat reference od bývalých zákazníků nebo od krajského
úřadu, jde-li o firmu působící v daném kraji. Otázka vydatnosti se však netýká jen nového zdroje, ale i těch stávajících. Podle vyhlášky č. 137/1998 Sb. musí být studna situována v takové poloze, aby nebyla
ovlivněna vydatnost sousedních studní. ČSN 75 5115 k tomu upřesňuje: Studny musí být umístěny tak, aby odběrem vody z nich nebyla podstatně snížena vydatnost existujících zdrojů vody (odst. 3.1.2). Před budováním nových studní je nutno zaznamenat stavy hladiny a hloubky dna okolních studní s uvedením data těchto měření; je vhodné si nechat od majitelů tento údaj podepsat. Tyto údaje jsou výchozím podkladem pro pozdější posouzení, zda nedochází novým odběrem k ovlivnění již vybudovaných sousedních studní. V případě nutnosti se na podkladě hydrogeologického posudku stanoví limitující podmínky odběru vody (odst. 3.1.3). Vedle kvantity je neméně důležitá otázka kvality vody. Získáme-li sice vody dost, ale zcela nevyhovující jakosti, do jejíž úpravy na vodu pitnou budeme muset investovat další desítky tisíc(minimálně), musíme zvážit, nebude-li racionálnější vybudovat přípojku k veřejnému vodovodu nebo zajistit pitnou vodu jiným způsobem. O kvalitě vody napoví jak rozbor vody z nejbližší studny či studní, tak zkušební vrt a hydrogeologické posouzení kvality zemního podloží a možných zdrojů znečištění.


Ad b): Nejmenší vzdálenost studní od zdrojů možného znečištění se stanoví na základě hydrogeologického průzkumu a posudku. Důležitý je nejenom druh potencionálního zdroje znečištění, ale i směr a intenzita proudění podzemních vod. Není-li posudek k dispozici, lze orientačně použít údaje o nejmenších vzdálenostech veřejných a domovních studní od zdrojů možného znečištění, obsažené v ČSN 75 5115
„Studny individuálního zásobování vodou“. (Tato norma, na kterou je zde opakovaně odkazováno, je platná od srpna 1993. I když není závazná, obsahuje řadu důležitých doporučení. Jedinou právní oporu našla zatím ve Vyhlášce č. 137/1998 Sb., o obecných technických požadavcích na výstavbu, která v §5 (2) uvádí: Nejmenší vzdálenost studny od zdrojů možného znečištění a od sousedních studní je dána normovými
hodnotami.) Například nejmenší vzdálenost domovních studní od žump, septiků a kanalizačních přípojek je 5 m v málo propustném prostředí, resp. 12 m v propustném prostředí, jako jsou štěrky, písky, silně rozpukané horniny apod. Od nádrží tekutých paliv 7, resp. 12 m, od chlévů a hnojišť 10, resp. 25 m, od veřejných komunikací 12, resp. 30 m atd. Předepsané vzdálenosti pro veřejné a neveřejné studny jsou cca 2 – 3x větší.


Poznámka na okraj: u více než poloviny studní v ČR nejsou ochranné vzdálenosti od zdrojů znečištění dodrženy. Obecně snad největším nedostatkem studní je, že až na několik málo výjimek nemají stanovena ochranná pásma, a stupeň jejich ochrany je tak oproti zdrojům veřejného zásobování mnohem nižší. Podle vodního zákona (§ 30) musí vodoprávní úřad stanovit ochranná pásma zdrojů podzemních vod využívaných pro zásobování pitnou vodou, když průměrný odběr ze zdroje přesahuje 10 000 m3 za rok. Studny nemají být umístěny v zaplavovaném území, je-li to však nezbytné, je nutno provést příslušná technická opatření (viz ČSN 75 5115, odstavce 4.1.12 a 4.3.5).

 
 

Zdroj: použity materiály Státního zdravotního ústavu

Autor: MUDr. František Kožíšek, CSc.